Má cesta...

Mou dlouholetou vášní je pohyb, kreativita a tvoření – skrze ně pomáhám ženám napojit se na svou vnitřní podstatu, intuici a upevnit důvěru v sebe sama. 

Provázím ženy těhotenstvím i mateřstvím, aby nemusely tápat, mohly být ve své síle a jedinečnosti a vědomě tvořily svůj život. Vedu je ke kreativitě s dětmi, tančím a cvičím s nimi a podporuji v náročných životních obdobích.

Jsem.

Jsem máma, partnerka, malířka, herečka. A mnoho dalšího. Jsem multipotenciální, kreativní, zodpovědná a dovolila jsem si dělat to, co mě baví a naplňuje. A doufám, že to bude bavit i vás. 🙂

Jsem vděčná za to, čím vším jsem prošla, protože jsem se dostala až sem. Mám ráda svou introverzi, jinakost, chaos a zároveň řád. Naučila jsem se mít ráda své tělo i „nemoc“, která je mým hnacím motorem. Přijala jsem se taková, jaká jsem a nebičuji se za „nedokonalost“. Dělám chyby, ze kterých se učím a posouvám dál.

Baví mě inspirovat a podporovat ženy, aby byly ve své síle, protože jsem přesvědčená, že svět potřebuje více této energie. Miluju tvoření a kreativitu, malbu a kresbu, pohyb a divadlo, naši malou zahrádku, ohleduplnost k lidem, životu i Zemi. To vše mě spojuje s tím, kdo jsem.

Díky tanci jsem našla "vášeň" a "divokost" a baví mě je zkoumat. Díky malbě a tvoření se můžu nořit do nitra sebe sama a užívat si objevování všemožných zákoutí svého „já“. Atopický ekzém, který mám od dětství, mě vždy vedl k zodpovědné a uvědomělé cestě a naučil mě, že je v pořádku být jiná.  

Velkým milníkem na cestě byl porod mé dcery. Ani ve snu mě nenapadlo, jak hodně mi těhotenství a hlavně porod změní život.

Padla jsem na dno...

Z údajně nejkrásnějšího období ženy se stala noční můra. Myslela jsem, že prvního půl roku nepřežiju. Přežila. 

Během těhotenství jsem věděla, že chci co nejvíce přirozený porod. Téměř intuitivně jsem si sestavila porodní plán (a dodnes si za to děkuji :-). Co nastane po porodu, jsem neřešila, to už bude „po“ a měla jsem to v neznámu a mlze zabarvené do růžova.

  • Po dvou týdnech zalitých sluncem mé tělo i duši naprosto nečekaně rozložily poporodní deprese. Měla jsem pocit, že se celá má osobnost rozpadla na tisíce kousíčků a otevřely se mi brány do hlubokého temného nevědomí. Nedokázala jsem se dostat do těla a být tady a teď. Nedokázala jsem se napojit na svou vnitřní podstavu, a tudíž jsem ani nemohla vycítit potřeby svého miminka. Ne vždy, ale v silných vlnách tyto pocity přicházely a paralyzovaly mě. Měla jsem pocit, že jsem nejhorší matka na světě.

Často a hodně jsme plakaly. Já potřebovala vyplavit veškeré napětí, vyčerpání, nesoulad, bolest, nepochopení. A dcera plakala ve dne v noci, trpěla silnými kolikami a zároveň jakoby mě chtěla přivolat zpátky: „Mami, jsem tady, spolu to zvládneme.” A opravdu, ve chvílích, kdy jsem byla napojená, jsem cítila, že vím, co mám dělat.

Vstaň a jdi dál

Z mého šestinedělí se stalo půlročí. Věděla jsem, že potřebuju pomoc. Začala jsem sledovat různé online kurzy a podporující weby a odpočívat, kdykoli to šlo. Pochopila jsem ještě víc, jak je důležité poslouchat a vnímat své tělo, nejít sama proti sobě, že mít se na prvním místě není "hřích" a hlavně že jsem nejlepší máma pro své dítě.

Nakonec se mi podařilo vykročit z bludného kruhu a pomaličku skládat dohromady velké puzzle s názvem “já”. Důvěra v sebe sama, ve své pocity i roli matky postupně rostla.

  • Pomáhala mi malba, ke které jsem se postupně vracela. Začala jsem objevovat a skládat další dílky své osobnosti. Využila jsem zkušenosti z předešlých stavů a ponořila se do mateřského prožitku a tvořila.

  • Největší změnu přinesl dvouletý lektorský kurz „Aktivní příprava na mateřství a rodičovství” (zaměřený na práci s těhotnými, ženami po porodu a jejich podporu, se specializací na tanec, cvičení na míčích, harmonizační jógovou sestavu a práci s dětmi). Nastoupila jsem na inspirující cestu vědění a zároveň začala další sonda do hloubek mého nitra. Pomalu jsem odkrývala a chápala příčiny předešlých stavů. Stávala jsem se pevnější sama v sobě, ve svém těle, síle i ženské energii.

  • Další sonda do nitra mé duše přišla jako dojezd všeho, čím jsem prošla. Z hlubokého vyčerpání (dcera navíc téměř dva roky nespala a já s ní) se vrátila nemoc – atopický ekzém a zaútočila v nevídané míře. Měla jsem postižených devadesát pět procent těla. 

Probíhající kurz šel do hloubky i díky němu jsem v souvislosti s nemocí spoustu věcí pochopila. Upevnila jsem své hranice a vědoměji se postavila sama za sebe, za své potřeby a intuici. Naučila jsem se vnímat dar, který mi nemoc přinesla, překračovat zažité vzory a vědomě pracovat s tělem a emocemi. 

Po čtyřech letech odbourávání příčin nemoci, intenzivního osobního rozvoje, práce s tělem i „duší“, začal ekzém v létě ustupovat. Byla jsem tak vděčná, že to ani nedokážu popsat. Po tak dlouhé době, kdy jsem nevěděla, zda s rozervaným tělem nebudu muset žít do konce života. Připadala jsem si znovuzrozená.

Od malička jsem byla kreativní a tvořivá, sportovala jsem a tančila (prošla jsem od historického tance, přes tae-bo, pole dance, až po step), pohyb byl – a je – mou formou meditace, uvolnění napětí a spojení se sama se sebou

Když se objevila možnost pracovat se ženami a skrze pohyb a kreativitu jim předávat své zkušenosti a podpořit je na jejich cestě, neváhala jsem. 

Jsem tu pro vás!

V současné době tvořím a podporuji ženy, mámy na cestě k sobě samým, aby si užívaly každé období mateřského života, a přitom zůstaly samy sebou a ve své vnitřní síle. Vedu kurzy naživo pro těhotné a maminky po porodu a jsem jim oporou v šestinedělí i dále v mateřství. Baví mě inspirovat je ke kreativitě a všemu, co nás přivádí blíž k sobě samým.

Baví mě s ženami tančit a cvičit a vést je vědomému přístupu k životu, k důvěře v sebe sama, své tělo a intuici. Cítím, že jim mohu ukázat cestu, kterou už jsem prošlapala a dát jim potřebné informace k tomu, aby jejich cesta těhotenstvím a mateřstvím byla naplňující, osvobozující a radostná. 

A jsem ráda, že mohu část svých vášní, inspirace a podpory předat i vám.