8 tipů, jak posílit své zdraví a naladit se na vnitřní klid

Jak zvládáte náročné chvíle? Daří se vám v chaosu okolo udržet si vnitřní klid, být ve svém srdci, napojeni na důvěru a bezpečí? Ze všech stran se stále valí různé informace a předpovědi a z medií slyšíme víceméně to jediné. 

A netýká se to jen této situace, ale jakékoli náročné situace, která vás v životě potká, kterou procházíte. Může se dotýkat i mateřství obecně, protože jako mámy víme, jak je to někdy náročné a že to není procházka růžovou zahradou. I když to stojí za to.

Přiznám se, že mně se to vždy nedaří. Ale mám pomocníky, kteří mě pokaždé podpoří. První měsíc byl hodně transformační a přetřásaly se různé oblasti mého života, které bylo třeba posunout a opustit už to nefunkční. Postavit se svým strašákům a odhodit je, abych je s sebou dále nevláčela. Přispělo k tomu určitě i jaro, které je symbolické v tom, že se rodí nové a odchází staré.

Každý máme jinou výchozí pozici, procházíme si různými zkušenostmi, různé situace vnímáme odlišně, ale všichni máme své bubáky, kteří si žádají naši pozornost. Je potřeba přijmout to, co se děje, naladit se na svou vnitřní sílu, důvěru v život a být v co největší lehkosti a klidu.

Mám pro vás pár tipů, které se mi osvědčily, jak být ve svém srdci, nepodléhat strachům, a tím posilovat nejen zdravou mysl, bytí v důvěře, ale i tělo a celkovou imunitu.

Při chůzi (nebo kdykoli stojíte, dotýkáte se země) se vědomě soustřeďte na spojení se zemí. Vnímejte, jak vaše chodidla cítí pevnou půdu pod nohama, představte si kořeny, které z vás vyrůstají a prorůstají do země, se kterou jste spojeni. Krásně vás to uzemní.

Nebo si prostě lehněte na zem a ležte, jak dlouho budete potřebovat. Opět si můžete představit, jak z vás vyrůstají kořeny, kterými se propojujete se zemí, jak vás objímá a jste její součástí. Já takto nedávno ležela asi hodinu, v kontaktu se zemí, na slunci a neuvěřitelně mě to zklidnilo a uvolnilo.

2. Zhluboka dýchejte

V přírodě se nalokáte čerstvého vzduchu, tím oživíte celé tělo, a navíc je to to nejlepší, co pro své plíce můžete udělat. Zdravé plíce znamenají moci se svobodně nadechnout.

Když máte náročnou chvíli, cítíte napětí, tak se zastavte a vědomě dýchejte. Pomalu, na několik dob. Nádech nosem, výdech pusou. Soustřeďte se jen na dech. Neexistuje nic jiného. Po chvíli si představte, jak jste skrze kořeny spojeni se zemí a jak se vaše srdce rozpíná až do vesmíru (nad váš dům, město, zemi) a jak se spojujete s tím, co vás přesahuje, se „zdrojem“, s důvěrou v život.

Dýchejte a vnímejte všechny pocity, které se objevují. Nehodnoťte je, jen je sledujte. Přijměte je s láskou a prodýchejte je. Můžete si představit, jak je světlo rozpouští a jak s výdechem odcházejí. Dejte prostor své fantazii, můžete mít různé vizualizace a obrazy, jděte s nimi.

Mně osobně poslední dobou pomáhá dýchání podle Wim Hofovy metody. Vše mi totiž silně funguje a prochází přes tělo, proto se také tolik věnuju pohybu a práci s tělem. Dýcháním se krásně okysličí každá buňka v těle a úplně jinak se nastartuje den. Kyslík probouzí a oživuje. 

Další z mých podpůrných pravidelných ranních rituálů je cvičení (harmonizační jógová sestava, která podpoří nejen drány jednotlivých orgánů, ale celkovou harmonizaci organismu – po fyzické i duševní stránce – a vnitřní klid). A u ní je zase důležité dýchání. Soustředím se na dech. Nádech, výdech. Tady a teď. Klid. Protažení. Moje tělo v prostoru. 

3. Jezte vitamíny a tělu prospěšnou stravu

Čím víc přírodní, tím lépe. Na procházce můžete potkat mnohé dary přírody plné vitamínů. Dívejte se kolem sebe, určitě nějaké najdete: kopřivy (z těch nejvíc miluju kopřivový špenát), jitrocel (do čaje, na sirup), smrkové výhonky (také na sirup), šípky (čaj, sirup, lahodná marmeláda). Pampelišky, jetel, řebříček, bršlice, to vše cpu kam se dá (do teplých jídel i salátů, případně do čaje). Dále třeba sedmikrásky, fialky a mnoho dalších. Dají se trhat po celý rok, ale na jaře mají největší sílu. Všechny tyto dobroty nám příroda nabízí zdarma a velmi podpoří naše tělo.

Tipy pro vás:

• Už dneska se ví, jak velký přínos pro tělo a obranyschopnost má vitamín C a další. Čím víc jich tělu dáme přirozeně, tím opět lépe. Neopomínejte další vitamíny a pro vaše tělo prospěšné látky (nepodceňujte intuici – pokud máte pocit, puzení, že zrovna to či ono potřebujete, následujte ho).
• Vyvarujte se polotovarů a cukru (dá se krásně nahradit přírodními variantami).  Pravidelně jezte a dostatečně pijte.
• Přírodní zázračné antibiotikum – jednoduchý návod, jak ho vyrobit najdete tady. Vyberte si suroviny, které máte rádi a užívejte denně na posílení imunity. 
• Sladká vitamínová bomba, kterou milují nejen děti – inspiraci najdete zde.  Můžete přidat cokoli dalšího, co vás napadne a co máte rádi. Máme vždy stejný základ a pak přidáváme další dobroty podle chuti a nálady.
• S jedlými rostlinami a divokými bylinami se podrobněji seznámíte například v Hliněné kuchyni (tady) nebo u Divoženky v kuchyni (tady) nebo na stránce Unova zahrada (tady).

4. Tančete a hýbejte se

Tanec nás spojuje se srdcem, s autentičností, s tím, kdo jsme. Uvolňuje napětí, obavy a strachy, uzemňuje, zaplavuje tělo endorfiny. Tanec léčí. Navíc teď, když nemáme tolik možností pohybového vyžití, je to jedinečný prostředek, jak se na sebe naladit, vnímat své potřeby, a zároveň uvolnit přetlak a posílit své tělo.  

Inspiraci, jak tančit doma (i s dětmi či v těhotenství), najdete tady. V článku mluvím o přínosech tance, jak díky němu pracovat s emocemi a zapojit do něj i děti, a v neposlední řadě jak v těhotenství slouží jako příprava k porodu. Tanec je prostě přirozený ženský pohyb. A všelék.

Pokud to nebude tanec, uvolněte napětí jiným pohybem. Mně kromě tance dělá dobře jógová sestava (mluvila jsem o ní výše, v kapitole zabývající se dýcháním), ale občas potřebuju tělo rozhýbat i akčněji. Je dobré si třeba zaskákat, zahýbat trupem či pánví, udělat pár dřepů. Klidně dupejte, máchejte rukama, úplně se uvolněte a udělejte jakýkoli pohyb, do kterého vás tělo vede. Opět vás to uzemní a spojí se sebou.

Jak už jsem psala, hodně mi vše funguje přes tělo (tedy zkušenost, uvědomění projde nejen myslí, ale i tělem). Pohyb je pro mě také zásadní sebe-spojovač, vnímám ho jako zásadní, a proto také cvičím s těhotnými a mámami s dětmi. Pro ty, které ke mě chodily cvičit, mám dobrou zprávu: brzy už bude možné zase cvičit společně. Sledujte mou fb stránku nebo web, kde najdete aktuální informace.

5. Dopřejte si chvíli jen samy pro sebe

Pro mámy, které jsou s dětmi od rána do večera, je někdy náročné vnímat své potřeby. Občas máme tendence na sebe zapomínat a upřednostňovat druhé. Pokud se tak děje déle a my své potřeby přehlížíme a ignorujeme, pak se to na nás odrazí (i na našem okolí) – nemocí či výbuchem emocí. 

Ani jedno nechceme. Nemoc i „negativní“ emoce nás oslabují. Najděte si proto každý den aspoň chvíli pro sebe a naplňte ji tím, co jen samy chcete. Každá z vás určitě ví, co vám dělá dobře, co vás uklidní, spojí se sebou. A speciálně pro introvertní mámy je to naprostá nezbytnost k tomu, aby mohly fungovat.

Když na to zapomenu – dávat prostor sama sobě, opečovat se, dosycovat, abych měla z čeho dál dávat a šířit světlo, stane se ze mě podrážděná saň. Prská, je netrpělivá, popuzená. A je to pouze důsledek toho, že jsem si nedala dost pozornosti a dala přednost všemu ostatnímu před sebou. A stačí opravdu málo, pár rituálů, které vám dělají dobře a hned se cítíte úplně jinak.

Tip pro vás: napište si na papír, co vám dělá dobře, co vás nabíjí, hladí po duši, ať už jsou to činnosti kreativní, pohybové nebo třeba sdílení s kamarádkou, čtení, koupel, prostě cokoli, co vás baví. A na druhou stranu si napište vše, co vám naopak energii ubírá, co vás ubíjí. Toho prvního do svého života začleňte co nejvíce, to druhé naopak omezte. 

6. Nezapomeňte na vděk a zvyšujte své vibrace

Imunita a zdravý přístup k životu se dá posilovat nejen tím, že jíte stravu prospívající tělu, hýbete se, přijímáte a uvolňujete emoce a vnímáte své potřeby. Ale také duchovně: například pěstováním vděčnosti a zvyšováním vibrací svého těla.

Každý den si uvědomte, jak skvělý máte život a za co vše můžete být vděční. A nemusíte chodit nikam daleko: domov, kde se cítíte v bezpečí, zdravá rodina, kterou milujete a která miluje vás, slunce, které vás hladí po tváři, své tělo, které funguje bez vašeho vědomí. Ke štěstí a radosti stačí opravu málo.

Posilujte energii lásky a rozdávejte ji dál. Šiřte světlo a laskavost. Láska je energie, která otevírá, léčí, spojuje, prohlubuje pocit bezpečí a důvěry v život. A kde jsou tyto pocity, není prostor pro strach a stres a jiné „negativní“ emoce (které snižují imunitu).

Relaxujte, meditujte, zklidňujte mysl. Viry nepřežívají ve vyšších frekvencích. Jsou to nízkovibrační entity, které se živí strachem, hněvem, smutkem, vztekem, závistí, pýchou… Naopak pro ně není prostor tam, kde je vděk, láska, radost, štědrost, soucit, ochota, sounáležitost, radost, laskavost. 

Tipy pro vás:

• Otevřete své srdce, pomáhejte, buďte tolerantní a laskaví k sobě i druhým.
• Nesrovnávejte. Ani sebe, ani druhé. Nikdy nevíte, čím si druzí zrovna prošli, co mají za sebou a jaká je jejich životní cesta. 
• Nezabředávejte do nerealistických scénářů tipu „co když“, „co kdyby“, buďte v přítomnosti, žijte dneškem a vnímejte krásu obyčejné chvíle, kterou máte právě teď.
• Buďte vděční. Udělejte si z toho třeba ranní nebo večerní rituál, kdy procítíte vděk celým tělem.   
• Najděte si čas na odpočinek a dostatečně spěte. 
• Pište si deník vděčnosti. Zavedly jsme to s dcerou (ta zatím upřednostňuje kreslení) a máme z toho krásný večerní rituál (když nemáme náladu psát, jen si o tom povídáme).

7. Důvěřujte, ale neočekávejte

Ptejte se, co vám nová situace může přinést, jak vám může změnit, zlepšit život. Nehledejte ale odpovědi. Neočekávejte, jak a kdy mají přijít. Klaďte otázky a jen vnímejte a buďte otevřené. Důvěřujte životu, že je o vás postaráno. Odpovědi přijdou. Ale možná jinak, než by vás napadlo.

Přijímejte s vděčností, co přichází. Bez ohledu na to, co se děje. Z našeho spektra se situace může jevit nepřijatelná, z jiného úhlu jako ta nejlepší zkušenost, která nás potkala. Vítejte změny a užívejte si každou chvíli, protože opravdu nevíme, která pro nás může být tou poslední. Nic není samozřejmé. Ani to, co považujeme za automatické a „normální“. Radovat se z maličkostí a obyčejných věcí je základ. 

Učíme se dělat věci jinak, než jsme zvyklí. Dívat se na svůj život jinak. Transformovat. Odkládáme nepotřebné. Také se zbortily jistoty, o které jsme se jako lidé i společnost opírali a dnes už neplatí. Jedinou jistotou, kterou máme, je totiž chvíle, kterou „držíme“ právě teď, naše tělo a naše smrtelnost.

Proto je také potřeba přijmout do svého života smrt. Nedělat, že není. Nedělat, že se nás netýká. Nedělat z ní tabu. Vnímat ji jako součást života, součást cesty. Proto jsou naše dny tak jedinečné. Protože jsou omezené a konečné. 

8. Povolte a dopřejte si laskavost

Jsme ve stavu, který zažíváme poprvé. A vlastně každá náročná situace je pro nás poprvé. Je přirozené, že když trvá delší dobu, dopadá na nás únava – psychická i fyzická, přepracování, třeba i pocity marnosti a bezvýchodnosti. Opět je sledujte, nehodnoťte a vnímejte, kam vás vedou (tam je pravděpodobně vaše výzva).

Jako mámy pečujete o své rodiny a zdraví jednotlivých členů, staráte se o teplo domova, často podporujete své okolí. Navíc u toho mnohé mámy ještě pracují a udržují „dobrou náladu“. Občas je toho ale moc a jde z toho hlava kolem. A tak vám říkám: buďte k sobě laskavé. Netlačte na sebe. Zvolněte. Povolte.

Dovolte si občas něco nezvládnout, neustát, nebýt nad věcí a nemít dobrou náladu. Někdy to nejlepší, co můžeme udělat, je jen být. Plynout. Netlačit. Nemít pod kontrolou. Plakat. Nechat se unášet proudem života. V důvěře, že to, co se děje, je v pořádku.

Krásné dny, buďte spolu a tak, jak je vám dobře. A nezapomeňte, že jste skvělé takové, jaké jste.

Ještě pro přehlednost všechny body zopakuju: