Zima je dlouhé a náročné období (nemyslím jen roční období, ale celkově i podzim, kdy už je prostě zima). Dny se zkracují, je méně světla, tělo je zpomalené, jsme více uvnitř sebe i ve svých domovech. Pouštíme to staré a nefunkční. S tím přichází doba bilancování, oslabení, nedostatku životadárného slunce, poklesy nálad i různé virózy.

Jednu zimu jsem měla období, kdy jsem byla stále polonemocná. Nic vážného, rýma, zvýšená teplota, kašel, oslabená imunita, ale pořád něco. Štvalo mě to, ale zároveň jsem neposlouchala signály svého těla. A tak jsem začala zkoušet, co funguje, hledala příčiny a učila se tělu naslouchat. Za ty roky jsem vysledovala pár tipů, které se mi osvědčily, a chtěla bych se o ně s vámi podělit.

Tady jsou mé fígle:

Přírodní zázračné „antibiotikum“

Je to jednoduché. Potřebujete jablečný ocet a do něj naložíte samé dobroty. Pokud to jde, suroviny používám raději v bio kvalitě, protože účinky pak mají ještě lepší.

Tedy:

Většinu ingrediencí dávám od oka, spíš víc, než míň. Když dáte méně, bude nápoj jemnější.

Vše očistím a postupně nakrájím pomocí stolního sekáčku, ten odvede velký kus práce. Pokud nemáte, tak nadrobno nakrájet či nastrouhat. Ocet dám do 2 menších sklenic (pokud máte, tak klidně použijte jednu velkou) a rozdělím do nich jednotlivé suroviny. Nakonec přidám kurkumu a med.

Uložím na suché a chladné místo, občas promíchám/protřepu a nechám louhovat alespoň tři týdny (klidně déle, když rovna nepotřebuju novou várku). Poté sliju přes gázu/jemnou látku a uložím do lednice.

Dávám si jednoho malého panáčka denně. Při oslabení, nastydnutí až 3 panáky denně (cca až 6 lžic). Na zdraví!

Pokud některou z výše uvedených surovin nemáte rády, tak ji jednoduše vynechte. Tento zázračný lék, jak mu říkám, je navíc výborný při překyselení organismu a také v případě ženských intimních obtíží (kvasinkových infekcích aj.). Na odkyselení funguje i samotný jablečný ocet.

Někdy je na mě toto antibiotikum moc a tak čeká v lednici na svůj den. Klidně ho nějakou dobu vynechám, když nemám potřebu ho užívat, ale co určitě nevynechám je můj osobní ranní rituál. Každé ráno nalačno vypiju hrnek teplé vody s půlkou citrónu. Nastartuje krásně trávení, opět posílí imunitu a také působí na odkyselení organismu.

Dostatek pohybu a prostoru pro sebe

Předpokládám, že jako maminky s dětmi máte pohybu až až a prostoru na sebe málo. To je potřeba si ohlídat. Spokojenost je základ zdraví. Mám na mysli něco, kdy necháte celé mateřství zavřené doma s dětmi a tatínkem/babičkou/hlídáním a jdete se chvíli věnovat jen samy sobě. Může to být cokoli, klidná aktivita či jakákoli forma pohybu, které jsou blízké vaší duši, a při které – jak říkám – meditujete.

Vypnete hlavu, nepřemýšlíte nad ničím, jen se soustředíte na své tělo, svůj dech. Jste jen vy v pohybu. Tady a ted‘. Nic víc, nic míň.

Vyplavíte přebytečné napětí, odreagujete se, budete se cítit lepé na duši. Uvolníte se, a u pohybu ještě posílíte tělo a zaplavíte ho potřebnými endorfiny (hormony štěstí).

Pokud máte děti ještě tak malé, že je nemůžete nechat dlouho bez vás, zkuste si jít třeba na chvíli zaběhat, nebo si najděte pohyb, kde mohou být s vámi. Pro mě je takovou formou uvolnění tanec  a cvičení na míčích s těhotnými a mámami po porodu. A už mnoho let mi meditaci v pohybu přináší step.

Ale naopak pokud jste přetažené, unavené, oslabené, nastydlé, poslouchejte tělo a nenuťte se do akce. Jedna z věcí, co jsem vysledovala je, že je lepší zůstat den dva v klidu (co nejvíc to jde – je mi jasné, že s dětmi to není vždy úplně udržitelné) a co není nutné, odložit. Vrátí se vám to. Prostě když už to na vás padne, vyležte se. 

A máte-li menstruaci, dopřejte si klid, alespoň chvilku. Ze zkušenosti vím, že když si první den nechám co nejvíc volný, jsem v klidu, v teple, odpočívám, nestresuju se a dopřeju si prostor jen sama pro sebe – bez výčitek, že jsem toho měla udělat víc (opět v rámci mateřských a pracovních povinností prostě omezím, co jde), vrátí se mi to. Celý následující měsíc mám víc energie a lépe funguju. A mám celkově lepší pocit, že jsem pro sebe něco udělala, že jsem se nepřehlížela.

Otužování

Už je tomu skoro dva roky, kdy se každý večer sprchuju studenou vodou. Teď už mi voda zdaleka nepřijde tak studená, jako mi připadala na začátku. A hlavně během podzimu a zimy cítím pozitivní účinky na tělo a jsem mnohem více odolná (což během své práce s těhotnými a maminkami po porodu velmi oceňuji). Navíc mi v průběhu studené sprchy přichází zajímavé nápady a inspirace. A také je poučné sledovat, co na to mé ego. Ze začátku to na mě hodně zkoušelo:

„Dneska to vynecháme, jo? Vždyť už to poctivě jedeš dost dlouho, tak jeden den se nezblázní, ne? Nebuď taková upejpavka a vypni to…“

A já na to: „Brbláš, tu máš víc studenou!“

Dnes už to dělám automaticky. Ale vždy je přínosné (a někdy docela sranda) pozorovat dialog uvnitř sebe sama a co vše se ve mně odehrává. Někdy do toho nejdu naplno a studenou nepouštím dlouho nebo nepustím úplně ledovou. Ale každý den vytrvale jdu pod studenou. Mám díky tomu možnost sledovat své reakce, a navíc si často něco zajímavého uvědomím. A víte, co? Dokonce se na to i těším. Zkusíte to taky?

No a v neposlední řadě se díky tomu otužuji a opět tím podporuji své zdraví.

Neklesejte na mysli a mějte se rády

Zima je dlouhá, často zasmušilá, šedá, chybí nám sluníčko a tak není zrovna těžké podlehnout melancholii a „bahnící“ náladě. Hezky se pak plácáme ve vlastním blátíčku a nechce se nám z něj odejít, protože se můžeme litovat a je nám v tom vlastně i hezky. Znáte to? Kdo by to neznal, že?

Mně na tohle pomáhá opět trošku koketovat s egem. Vím, že mám zrovna blbý den a že ho musím nějak „přežít“. Ale také vím, že je to jen dneska a že zítra bude líp. A ono opravdu vždy je. Jsem vděčná, že jsem se naučila v těchto náladách neplácat a nesetrvávat v nich déle, než je nutné. Špatný den má občas každý, je to přirozené a v pořádku.

V takový pro mě ponurý den se toho snažím dělat co nejmíň, abych toho co nejmíň „zkazila“. Snižuju tak potenciální negativní následky. A druhý den už je lépe. I proto, že jsem poslouchala své potřeby a nešla proti sobě.

A hlavně je nezbytné: být k sobě vlídná a laskavá. To se učím stále.

Jsme přece dokonalé takové, jaké jsme! I s našimi nedostatky, občasným křikem i blbou náladou.

Když mě tedy chytnou takové stavy, jsme s dcerou doma, nikam nechodíme (protože odchody jsou pro nás potenciální stresová záležitost, tak proč to pokoušet). Potřebujeme být v klidu. Hrajeme si. Někdy si pustíme pohádku či posloucháme desku. Tvoříme. Malujeme. Čteme si. Tančíme. Dám si kávu a třeba si i na chvíli lehnu (s vědomím, že mi dcera občas skočí na hlavu).

A prostě děláme to, co nás potěší, uvolní a odbouráváme všechny možné stresátory. Někdy samozřejmě nejde odbourat vše, ale pak se mi osvědčilo odbourat maximum toho, co není nevyhnutelné a nechat to na jindy. Zjistila jsem, že většina z toho klidně může pár dní počkat. A druhý den je opravdu lépe a já jsem na sebe ještě hrdá, že jsem nenadělala moc škody. A taky se za to pochválím.

Často si také všímám, že jsme samy na sebe mnohem přísnější než na okolí, na své děti. Vnímáte to také? Když budete mít tendenci být na sebe zlé, představte si sebe sama jako malou holčičku, své vnitřní dítě. Zkoušely jste to? Na toho malého nevinného tvorečka dokážete být tak tvrdé? Až zase příště budete mít tendenci se na sebe zlobit, představte si své malé božské já. A místo výčitek a výtek, co jste udělaly špatně, se za něco pochvalte. Důvod vždy najdete. Stačí maličkost. Jste přece skvělé takové, jaké jste.

Ještě pro úplnost jednotlivé tipy zopakuji:

• Používejte přírodní podporu – zázračné antibiotikum či vodu s citrónem a posilujte imunitu svého těla.
• Dopřejte si dostatek pohybu a prostoru pro sebe, vnímejte své potřeby a hledejte cesty ke spokojenosti, je to základ zdraví.
• Otužujte se. Ať už sprchováním, koupáním či jinak – najděte si svůj způsob, který vám bude vyhovovat.
• Neklesejte na mysli a mějte se rády. Buďte k sobě laskavé, vlídné a nechoďte proti sobě. Dovolte si odpočívat a nezapomeňte se dostatečně chválit.

Máte vy nějaké osvědčené tipy? Pokud ano, jsem na ně zvědavá.

Mějte se krásně a mějte se rády!

A jak můžete podpořit své děti? Jděte jim příkladem a nedělejte to, co nechcete, aby dělaly samy. A pak třeba tím, že jim budete předkládat zdravé mlsky a svačinky… Koukněte sem.